V pátek večer jsme se vrátili z Wroclawi a hned v sobotu dopoledne vyrazili na Sněžku.
Doposud jsme šli vždy Cestou horských nosičů. Tentokrát jsme vyrazili na vrchol přes Pec pod Sněžkou, Obří důl a Slezský dům. Dolů pak na Růžohorky, Portášovy boudy, po sjezdovce dolů zpět k penzionu Starý mlýn.
Trasa měla lehce přes 20 km. My jsme si šli na pohodičku. Navíc hodně času zabere focení. To je pauza tady, pauza támhle, vytáhnu stativ, vyfotit si vodu na dlouhý čas atd. Každopádně počasí bylo nádherné, sluníčko krásně svítilo, barvy jako malované a do toho ještě „hromady“ sněhu. Užívali jsme si to, jak jen jsme mohli. Proto nám výlet zabral téměř 9 a půl hodiny. Ale kdo by spěchal?!
Nahoru se šlo dobře. Špičky zasekáváte do sněhu, kocháte se a šlapete.
Ale dolů? To byla jiná jízda 🙂 Zlátnoucí paprsky pomalinku zapadajícího slunce vám svítí na cestu a vy se kloužete po lehce rozbředlém sněhu dolů. Rozběhnout, sklouznout, rozběhnout, sklouznout .. myslet na batoh s fotovýbavou na zádech a znovu rozběhnout, sklouznout. Jak malí kluci.
Na penzion jsme dorazili za šera, pak už jen večeře, kalíšek dobré polské vodky, sklenička vína a spát.
Po zdolání Sněžky jsme se druhý den rozhodli vyrazit na Černou horu. Nejdřív si dali dobrý oběd, abychom pak s plným břichem mohli stoupat do kopců. Naplánovali jsme si kratší 13,5 km okruh, ale byl stejně nádherný jako ten předešlý den. Boření se ve sněhu, sluníčko, teplo, modro na nebi a klid v přírodě. Co víc si přát.
Jelikož jsme ale vyrazili poměrně pozdě, neměli jsme tolik času. Čelovky zůstaly na penzionu, cesta zpět pak byla velmi rychlá. Podle map vycházela na cca 2 hodiny. My jsme to doslova seběhli za polovinu času. Nejlepší byl běh korytem potoka podpořený tajícím sněhem. Pořádný test voděodolnosti bot a fyzičky. Obojí celkem obstálo 🙂
Cestou na Černou horu jdete podél Javořího potoka, na kterém se nacházejí nádherné vodopád(k)y. V odpoledních hodinách na ně už poměrně dost svítilo, což pro focení na dlouhý čas není zrovna vhodné. Rozhodli jsme se tam tedy ještě vrátit v pondělí dopoledne před odjezdem. 2 hodiny strávené posloucháním tekoucí vody byl ten nejlepší relax. Ideální Velikonoční pondělí a zakončení nádherného prodlouženého víkendu.
