České středohoří

Po návratu z Jizerek mi zbývalo ještě několik dní volna. Počasí sice nehlásili nic extra, ale i tak jsem se rozhodl vyrazit na místa, která jsem doposud nenavštívil. Tím dalším bylo České středohoří. Konkrétně jsem vyrazil na vrcholy Raná, Oblík, Srdov a Brník. Z těchto kopců jsem viděl už několik krásných fotek a proto jsem se sem musel jet podívat. Když nevyjde počasí, alespoň už budu vědět a příště vyrazím na jistotu.
Ve čtvrtek odpoledne jsem proto naházel do auta vše potřebné, jede se. Navigace ukazuje cca 2 hodiny jízdy. Cesta je v pohodě, času je dost, můžu se kochat. Vysočina má hezké kopce, České Švýcarsko také, ale zas úplně jiné a České středohoří je v tomhle taky unikát. Neskutečné, co všechno tady máme.

Na parkoviště pod Ranou jsem dorazil dle plánu. Do západu ještě času dost, takže si na pohodičku šlapu nahoru. Není to nijak vysoký kopec (457 m n.m.). Ale na cca 1 km zdoláte převýšení 165 m. Takže si přeci jenom malinko zafuníte. Tento vrchol je hodně známý nejen z fotek, ale také i pro paragliding. Západ nebyl žádný, tak jsem alespoň pozoroval, jak si to kluci ve vzduchu na paraglidech užívají. Našel jsem si přitom místo, kam bych mohl přejet a přenocovat. Přespání v autě už bylo vyzkoušené, takže teď to bylo na pohodičku.

Ráno budík, výšlap na Ranou, ale opět počasí zklamalo a nebylo z toho nic. Po snídani přejíždím na nedaleké zbylé 3 vrcholy. Doposud jsem se na ně díval z Rané. Nyní si to otočím, budu se z nich koukat druhým směrem. Výstupy jsou podobné (na Oblík to je 180m převýšení na 1,5 km), počasí bohužel také. Mraky se honí, chvíli prší, chvilku náznaky sluníčka. Ale i za to jsem rád. Alespoň budou zas jiné fotky. A to jsem ještě nevěděl, že mě na vrcholu Brníku překvapí kozy. V Tatrách mají kamzíky, my tady máme “horské kozy” 🙂


Na této cestě jsem vyzkoušel k obědu novinku: RISTRE (rychlé jídlo plné energie a superpotravin). Musím říci, že tohle mě zachutnalo. V batohu to zabere málo místa, dá se to dobře jíst i za volantem. Nemusíte nic ohřívat, míchat. Otevřete a jde te na to.


Jsou 4 hodiny odpoledne, všechny 4 vrcholy mám zdolané. Rozhodl jsem se, že tady nebudu čekat na západ. Vrátím se do auta, do navigace nastavuji Děčínský Sněžník.
A jak to dopadlo tam? To si počkejte na další příspěvek.