Jelikož jsme s kamarády fotografy strávili loňský rok na foto-expedicích v České republice, rozhodli jsme se nyní navštívit sousední Slovensko. Moc dlouho jsme nepřemýšleli a ještě ten večer zarezervovali ubytování v Nové Lesné. Naše cesta vedla na 5 dní do Vysokých Tater. Pro mě bylo toto místo známé pouze z fotografií, nikdy předtím jsem v Tatrách nebyl. Cílem naší cesty bylo zjistit co nejvíce informací pro naši další a delší návštěvu.
Odjížděli jsme ze Světlé nad Sázavou 30.4. ve 20:30. O půlnoci jsme překročili hranice a kolem 2:30 zastavili na několikahodinovou přestávku nedaleko Liptovského Mikuláše. Potřebovali jsme se trochu prospat. Jelikož jsme ale chtěli mít při probuzení krásný výhled na hory, zastavili jsme na sjezdu z hlavní silnice na pole. Jaké to bylo milé přivítání, když po několika minutách přijela místní policie a jen jsme slyšeli „Na hotel nebolo alebo čo?“ 🙂
Do cíle jsme dorazili na 8h. Proběhlo rychlé ubytování a jelikož ten den bylo ještě poměrně pěkně vydali jsme se do několik km vzdálené Tatranské Lomnice. Zde nás zajímala lanovka směr Skalnaté pleso a Lomnický štít. Z Lomnice jsme se vydali zpět a pokračovali na druhou stranu na Štrbské pleso.
Druhý den jsme se vrátili do Tatranské Lomnice a vyrazili první lanovkou v 8:30 na Skalnaté pleso a dále na Lomnický štít. Parkovné bylo zdarma, zato lanovka na vrchol vyšla na 39€ (Tatranská Lomnice – Skalnaté pleso: 15€, Skalnaté pleso – Lomnický štít: 24€ ) Ceník a další užitečné informace naleznete > zde. Na štítu se můžete zdržet 50 min a poté jste vyzváni k odjezdu. Počasí nebylo zrovna ideální, ale nedalo se nic dělat. Bylo to buď a nebo. Nakonec to bylo v ten den to nejlepší. Na Skalnatém plese nás zastihla bouřka se silným deštěm a na 2 hodiny byl provoz přerušen.
Třetí den bylo opět zataženo s drobnými přeháňkami. To nás však neodradilo, od sezení na pokoji jsme tam nebyli. Vybrali jsme si proto Obrovský vodopád a Malý studený potok. Přejeli jsme do Starého Smokovce, zaplatili parkovné a lanovkou se nechali vyvést na Hrebienok. V půli cesty jsme si připadali, jako když se procházíme v oblacích. S nimi přišla další průtrž mračen a výborné zvukové bouřkové efekty. Jak to rychle přišlo, tak to zase odešlo a my mohli pokračovat dále k našemu cíli.
Čtvrtý a náš poslední možný fotografický den nás zavedl k vodopádu Skok. Vycházeli jsme z parkoviště u Štrbského plesa a čekalo nás velmi zajímavých 10 km. Lesní cesta byla zaplavená tekoucí vodou z tajícího sněhu. Spíše jsme šli potokem než cestou. O to víc byla krajina krásnější, když jsme vystoupali nad pásmo lesů. Průzračná voda a krajina pro mne doposud neznámá. Ta námaha stála za to. A jako bonus byli 2 kamzíci, kteří nás pozorovali z nedalekých vršků.
Pátý den jsme odjížděli v dopoledních hodinách. Na focení tak nebyl žádný čas, ale Vysoké Tatry se s námi rozloučily ještě jedním nádherným pohledem.
