Letní Českosaské Švýcarsko bylo natolik okouzlující, že jsem se s dalšími světelskými fotografy rozhodl vyrazit do těchto míst naší republiky ještě jednou. Tentokrát jsme si vybrali podzim a chtěli se zaměřit pouze na České Švýcarsko.
Naše první zastávka byla u Panské skály. Na místě nás ale zastihla tak hustá mlha a studený vítr, že jsme si připadali spíše jako na severním pólu. Pokračovali jsme proto dále a doufali v mnohem lepší počasí. Naše přání bylo vyslyšeno a v Rynarticích bylo nádherně. Rychle jsme se ubytovali a okamžitě vyrazili na „Křížák“. Do západu zbývaly 2 hodiny a tak jsme si po náročné 4 hodinové cestě užívali podzimních slunečních paprsků. Jako bonus těchto okamžiků byla možnost pořídit několik snímků mladé srnky, která společně s její „adoptivní lidskou matkou“ vyrazila na odpolední procházku.
Po dobu našeho pobytu bylo počasí dosti proměnlivé, ale i s tím jsme si poradili. Zatažená a oblačná dopoledne jsme trávili focením vodních toků. V odpoledních hodinách se obloha vždy vybrala až do slunečných západů. Někdy to však bylo tak rychlé, že naše přesuny na předem vybrané lokality byly na minuty. Vždy jsme to však stihli a těch několik dní se opět nádherně vydařilo.
Pojďme se nyní podívat na další místa Českého Švýcarska, která jsme navštívili a která doporučím i já vám.
Známým a častým turistickým cílem je Edmundova soutěska. Místo nabízející pískovcové kaňony, mezi kterými se klikatí řeka Kamenice. Soutěska se nachází v těsné blízkosti Hřenska, na jehož začátku můžete pohodlně zaparkovat na placeném parkovišti. Z něj je to jen několik desítek metrů ke vstupu a poté 2 km proti proudu řeky až k neschůdnému úseku. V tomto místě jsou pro vás připraveny pramice, které vás za poplatek provezou soutěskou včetně výkladu. Pak už záleží na vás: můžete se vydat na Meznou a Mezní Louku nebo se otočit, projet si soutěsku za další poplatek zpět a vrátit se do Hřenska.
Dalším hezkým místem pro focení za oblačného počasí je Pavlínino neboli Pavlino údolí. Přírodní rezervace rozkládající se mezi obcemi Rynartice, Jetřichovice a Studený. Skrz údolí protéká Chřibská Kamenice, která v několika úsecích nabízí krásné záběry.
Jak jsem již na začátku článku zmínil, při příjezdu do Českého Švýcarska nás zastihla nepřízeň počasí a velká mlha. Focení v tu chvíli nemělo smysl. My jsme si to vynahradili méně známým, ale o to snad krásnějším a fotograficky zajímavějším místem s názvem Zlatý vrch. Stejně jako Panská skála i Zlatý vrch je čedičového původu s neuvěřitelnou délkou „kamenných varhanů“. V těsné blízkosti se nachází čedičový lom nabízející pohled do širokého okolí. Když se k tomu všemu přidá několik slunečních paprsků a oblačnost se postupně rozplyne v několik obláčků, máte o zábavu postaráno. Ihned jsme rozložili stativy, nasadili fotoaparáty a snažili se využít tohoto nádherného podzimního okamžiku. K netradičním a zajímavým fotografiím mi pomohl šedý neutrální filtr ND32.
Poslední místo, které bych vám chtěl doporučit je Šaunštejn. Skalní hrad na pískovcovém útesu vzdálený cca 1km od Vysoké Lípy. Cesta pod hrad není nikterak náročná a zvládne ji skoro každý. Bod zlomu nastává při výstupu na samotný hrad. Skalní stěny jsou v některých místech natolik úzké, že jsme museli ze zad sundávat naši foto-výbavu a řetězově si ji podávat. Po náročnějším výstupu vás však čeká odměna v podobě vyhlídky do okolí (virtuální prohlídka 1, virtuální prohlídka 2). Pokud však na vrchol stoupáte kvůli hradu, budete zklamáni. Z hradu se nezachovalo téměř nic, pouze hradní cisterna.
Závěr našeho pobytu v Českém Švýcarsku jsme strávili kde jinde než na našem oblíbeném Křížovém vrchu. Do poslední chvíle jsme však netušili, jakou krásu si pro nás příroda na rozloučenou připravila!
