Z Českého středohoří na Děčínský Sněžník je to poměrně kousek. Cesta mi zabrala asi 50 minut / 60 km, takže jsem měl možnost si na parkovišti ještě udělat večeři, kávu, na chvilku se zastavit.
Pak jsem hodil batoh s foto-technikou na záda a vyrazil vzhůru. Jelikož jsem tu ještě nebyl, nevěděl jsem do čeho jdu. Nicméně výstup není náročný. Za pár minut jste nahoře. K samotné rozhledně to je 1,9 km. Já jsem si to tam celé obešel, na některých místech jsem se zastavil i dvakrát. Hledal jsem to nejlepší místo na západ. Vyhlídky a panorámata jsou tam úžasná. Z parkoviště nahoru a zpět to máte na cca 5,3 km, což je úplná pohodička.
A jak dopadl ten západ?
Nebylo to žádné extra divadlo. Sice Slunce na chvilku skrz mraky vykouklo, ale bylo to málo.
Každopádně to, co se dělo o několik minut dříve, to mě dostalo. Nádherné kužely světla mířící si to skrz mraky. Na jedné straně světlo, na druhé tma. Jako by se tam nahoře odehrávala bitva mezi dobrem a zlem 🙂
Kochání skončilo, ještě za světla mířím dolů k autu. Podle předpovědi mají být zítra ráno mlhy, takže já mám jasno. Sedám do auta a mířím si to do Českého Švýcarska do Jetřichovic (40 minut / 33 km). Na místě jsem po 22 hodině. Nějak už nemám na nic sílu, takže rozestelu spaní v autě, dám nabíjet techniku, nastavím budíka na 4:30 a před půlnocí usínám. Mám jen jedno přání, ať to ráno vyjde … (pokračování v dalším článku)
